Velikonoce

 

Lidové tradice, veselí a vítání jara

Není to jen nejvýznamnější křesťanský svátek, který oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ale také dobou spojenou s vítáním jara, veselím a plnou lidových tradic. Slunce ještě nepálí, ale příjemně hřeje, vše se probouzí k životu, kvete, pučí a voní. Příroda maluje těmi nejkrásnějšími barvami a nabízí paletu, ze které se občas točí hlava. Takové jsou svátky jara, které jsou zábavné, kouzelné a hravé.

Pomlázka aneb sešviháním ke zdraví a kráse

Co nářečí, to jiné pojmenování. Mrskoň, mrskačka, mašlovačka, hodovačka, šlehačka nebo dokonce karabáč. Když se vrátím do dětských let, živě si vybavuji šlehání (a následná jelita), kterým mě nejeden koledník obdaroval – musím uznat, že názvy jsou opravdu výstižné. Nicméně pomlázka hraje o Velikonocích velmi důležitou roli. Plete se totiž z mladých vrbových proutků, které jsou pružné, svěží a zdravé. Tradice praví, že vyšleháním vrbovím proutím přejde na dívky zdraví, svěžest a životní energie na další rok. Odměnou za toto „osvěžení“ je pak koledníkům předáváno malované vajíčko, sladkosti, barevné pentle nebo alkohol.

Vejce, symbol nového života a zrození

Barvená vajíčka k velikonočním svátkům prostě patří a škála jejich zdobení je opravdu velká. Od přírodních barviv (slupky od cibule, červená řepa, kurkuma), přes klasiku (kupované barvy a samolepky na vajíčka) po opravdu propracované barevné/výrobní kreace (kraslice, lepení ubrousků, zdobení korálky, flitry atp.). Ať se rozhodnete pro jakýkoliv styl tvoření, důležité je, aby vás to bavilo. Lidová tradice o vejcích praví, že jsou symbolem nového života a zrození, což souvisí nejen s novým životem Ježíše (zmrtvýchvstání), ale i s jarní probouzející přírodou.

Věděli jste, že jednotlivé barvy vajec a pentlí na pomlázce v sobě nesou jistou symboliku? Koledník tak může poznat, jaké city k němu dívka chová. Červená barva vejce/pentle značí dívčiny city (lásku) k obdarovanému chlapci, odmítnutí pak symbolizuje barva žlutá. Zelená barva představuje sympatie a modrou barvou děvčata dávají hochům naději.

Beránek nebo zajíček?

Kam až moje paměť sahá, vždy jsem na stolech viděla beránka ve všech svých možných podobách – vanilkový s čokoládovou polevou, čokoládový posypaný cukrem nebo kokosový s velkou červenou mašlí, který na svět koukal lentilkovýma očima. Na Velikonoce prostě beránek nesmí chybět a tradovalo se, že na slavnostně prostřeném stole musí být buď v podobě skopového masa jako hlavní chod nebo alespoň jako moučník. V poslední době se stal dalším symbolem jara i zajíc, který je spojován s bohyní Ostarou (germánská bohyně probouzející se přírody/jara). Velikonoční zajíček schovával dětem po okolí vajíčka a sladkosti, které pak s nadšením hledaly. Putování za dobrodružstvím s plným košíkem vajec se tak rozmohlo nejen u nás, ale i v ostatních zemích.

Ať už jste věřící a jsou pro vás Velikonoce nejdůležitějším svátkem v roce, nebo jen přebíráte rodinnou tradici, věřte, že každá oslava zrození za to stojí! Zvyky, tradice, hodování, barvení vajíček, pomlázka, beránek, zajíček nebo ta neskutečně silná symbolika. To všechno zabaleno širokou mašlí jara, v pokoře, úctě a s láskou ke starým časům.

 

Zpracovala: AlFi

Zdroj: ceskevelikonoce.cz