Jak postupovat při výběru displeje

Počítač má dnes skoro každý a život bez něj si nedokážeme představit. Ke každému počítači však samozřejmě potřebujeme monitor, jinak by byl jako ryba bez vody. Hned v úvodu musíme zmínit, že drtivá většina monitorů je založena na technologii tekutých krystalů, čili LCD. Ovšem i zde platí, dvakrát měř, jednou řež, protože nezapomínejte, že na něj budete koukat i několik hodin denně, jeho výběr byste proto neměli brát na lehkou váhu. Pro vášnivé hráče totiž budou důležité jiné parametry, než pro kancelářské využití nebo profesionální grafiku. Pokud tedy plánujete ke svému počítači koupit i monitor, věnujte pozornost následujícím řádkům, na kterých jsme pro vás připravili stručný souhrn rad a tipů, čemu byste měli věnovat pozornost a na co si dávat pozor, abyste nešlápli vedle. Tak pojďme na to.

Krok 1: velikost a poměr stran monitoru

Velikost monitorů k PC se měří úhlopříčkou neboli vzdáleností protilehlých rohů, která se udává v palcích (1" = 2,54 cm). Ovšem neplatí, že čím je vyšší číslo, tím je lepší, záleží na dalších okolnostech. Panely do 20 palců pro běžné domácí použití nedoporučujeme, ty se používají hlavně jako informační displeje nebo vyvolávací systém na úřadu, pro kancelářskou práci, čtení mailů, nakupování po internetu raději zvolte monitor o úhlopříčce v rozmezí 20–24 palců. Multimédia a hry si nejvíce užijete s monitory o úhlopříčce 24–28 palců, což je dnes nejoblíbenější kategorie a jejich velikost na běžný psací stůl je optimální. Profesionální grafici, DTP operátoři či editoři videa by měli sáhnout po monitoru v rozmezí 29–32 palců, jelikož ocení maximum prostoru, protože zastoupí i dvojici monitorů. Panely s větší úhlopříčkou se používají jako reklamní poutače nebo přehledové tabule a na domácí použití nejsou ideální už proto, že kladou vysoké nároky na výkop počítače, místo a i montáž je náročnější.

Co se týče poměrů stran, tak drtivá většina monitorů má v současné době poměr 16 : 9 a 16 : 10. Ty jsou univerzálně vhodné pro práci, brouzdání po internetu, sledování filmů i hraní her a navíc nejvíce odpovídají zornému poli člověka. Extrémy jsou pak širokoúhlé monitory s poměrem 21 : 9, které jsou ideální pro sledování filmů a tvoří zajímavou alternativu k používání dvojice monitorů. Na protipólu leží monitory s poměrem 4 : 3 či 5 : 4, které se hodí na práci s dokumenty, jejich výběr je však velmi omezený a nepatří mezi vyhledávané typy.

Suma sumárum: než se tedy rozhodnete koupit monitor, který se vám líbí, berte v úvahu velikost stolu, protože čím větší monitor si pořídíte, tím musí mít stůl větší hloubku, abyste ze sledování obsahu měli požitek.

Krok 2: rozlišení monitoru

Monitory zobrazují obraz pomocí mřížky složené z miniaturních obrazových bodů, tzv. pixelů. Jeho rozlišení nám říká, kolik obrazových bodů (pixelů, px) se na něm zobrazuje. Obecně platí, že čím více bodů, tím větší rozlišení, a tedy i ostřejší a kvalitnější obraz. V současnosti mají nejlevnější monitory rozlišení HD 1366 x 768 px, což při úhlopříčce do 20 palců znamená dostatečnou jemnost obrazu. Dnešním běžným standardem je ovšem Full HD (1920 x 1080 px), které doporučujeme a stojí jen o málo set korun více, než monitory s HD. Full HD rozlišení je velice jemné do 24 palců a naprosto dostačující do 27 palců úhlopříčky. Pokud uvažujete o monitoru s ještě větší úhlopříčkou, pak určitě zvolte panel s rozlišením 2560 x 1440 px nebo vyšším ultrajemným 4K rozlišením (3840 x 2160), za které si však připlatíte i několik tisíc korun. Ovšem ten obrazový zážitek za to opravdu stojí.

Krok 3: typ panelu

Dnes běžně narazíte na 3 typy monitorů, a to IPS, VA a TN, které se liší barevnou hloubkou sytostí barev, pozorovacími úhly či rychlostí odezvy.

Nejvíce prodávaných monitorů jich nejvíce využívá IPS panely, které mají věrné a dostatečně syté podání barev i obstojnou odezvu. Velmi podobně jsou na tom VA panely, jež mají mírně lepší kontrast, jinak jsou vlastnostmi srovnatelné s IPS. Naopak TN panely jsou z hlediska barev i pozorovacích úhlů výrazně slabší, jejich jedinou výhodou je rychlá odezva, reálný rozdíl to ale představuje pouze pro profesionální hráče her. Výrobci rádi k technologiím přidávají různé předpony či přípony, které označují zlepšení některých vlastností, pro orientaci nicméně stačí znát tyto základní typy.

Kvalitu obrazu je také ovlivněna jeho podsvícením. Naprostá většina počítačových LCD monitorů k podsvícení používá LED diody s rovnoměrným rozprostřením jasu. Samostatnou kapitolou jsou pak monitory s technologií OLED, u kterých se o barvy i jas starají miniaturní diody. Tyto monitory mají fantastické podání barev a kontrastu, ovšem pohybují se ve vyšší cenové hladině.

Důležitým parametrem monitoru je také jeho povrchová úprava, která ovlivňuje vnímání obrazu na monitoru. Matný povrch působí barevně trochu zastřeně, monitor nezáří tak jasně jako displeje lesklé, nepůsobí však tolik jako zrcadlo, takže vás neruší odlesky světel z okolí. Lesklý monitor se chová opačně, má tedy výraznější barvy a sytější a jasnější odstíny, ovšem ve špatných světelných podmínkách, např. na přímém slunci, je však obraz stěží viditelný, protože se v něm odráží i osoba na něj hledící. Tomu se snaží zabránit tzv. antireflexní monitory, které představují kompromis mezi matnými a lesklými displeji – redukují odlesky osvětlení a zároveň mají kvalitní obraz.

Krok 4: jas a, kontrast, odezva, obnovovací frekvence, barevná hloubka

Mezi klíčové parametry monitoru patří jas, kontrast a odezva, obnovovací frekvence a barevná hloubka.

Jas neboli svítivost monitorů se uvádí v kandelách na metr čtvereční (cd/m2) a platí, že čím vyšší hodnota, tím lépe – vždy by totiž mělo být možné jej v případě potřeby snížit, protože při dlouhodobějším sledování a zejména čtení textu nemusí být příjemný. Většina monitorů má svítivost 300 cd/m2 a vyšší, což je více než dostačující, jas nad 400 a více cd/m2 využijete již pouze u monitorů používaných ve velmi osvětlených prostorech, například v obchodech nebo kancelářích, kde jsou zářivky.

Kontrast je údaj udávající rozdíl mezi nejsvětlejší bílou a nejtmavší černou, které dokáže monitor zobrazit. I zde platí čím větší poměr, tím lepší obraz. Pro čistě kancelářské použití postačí poměr 400 : 1, pokud však chcete hrát hry nebo sledovat filmy, vyberte si monitor s poměrem alespoň 1000 : 1 a vyšším. Ale pozor na čísla! Mnoho výrobců totiž místo statického kontrastu udává dynamický, který může být ovlivněn například podsvícením a často dosahuje 1 000 000 : 1, takže vás to může zmást. Statický kontrast, tedy údaj s menším počtem nul, je důležitější!

Doba odezvy udávaná čas, za který obrazový bod monitoru přejde z šedé přes černou a bílou zpátky na šedou (GTG, grey-to-grey) nebo z černé na černou (BTB, black-to-black) a označuje se v milisekundách (ms). Čím kratší doba, tím pochopitelně lépe, neboť se tím snižuje možnost rozmazání obrazu při zobrazování rychlých pohybů, jako např. při hraní her. Pro běžné použití stačí odezva průměrně kolem 8 milisekund, pro hráče je vhodné zvolit monitor s odezvou maximálně do 4 ms.

Obnovovací frekvence nám říká, kolikrát za vteřinu monitor dokáže překreslit obraz. Standardem mezi LCD monitory je 60 Hz, kde většina uživatelů nemá šanci překreslování postřehnout. Výjimku tvoří náruživí hráči či lidé, kteří pracují s 3D grafikou, ti by měli sáhnout po monitoru s frekvencí 144 Hz, protože vyšší obnovovací frekvence znamená plynulejší vykreslení pohybu.

Jelikož monitory zobrazují barvy mícháním červené, zelené a modré, barevná hloubka uvádí, kolik paměti monitoru je vyhrazeno pro míchání jednotlivých barev (Red –červená, Green – zelená, Blue – modrá, tedy RGB matice). Standardem jsou 8bitové monitory, které dokážou zobrazit až 16 milionů odstínů, 10bitové monitory jich však zobrazí až 1 miliardu. Rozdíl je patrný při srovnání na první pohled, proto doporučujeme si připlatit za 10bitový monitor.

Krok 5: konektivita aneb vstupy a výstupy

Jelikož je monitor pouze zobrazovací zařízení, je potřeba k němu přirozeně připojit zdroje signálu jako počítač, mobil, notebook, videokameru a další. Proto je důležité věnovat pozornost, jaké zdířky (konektory) monitor má, protože každá má své určení a vhodnost použití. Níže si můžete přečíst, jaké konektory by dobrá monitor měl mít a k čemu jsou dobré.

VGA je klasická analogová přípojka, která slouží k připojení k většině grafických karet stolních počítačů i řadě notebooků. Dnes se jedná už o zastaralejší typ připojení a používá se k připojení k projektoru. Přestože podporuje 10bitové barvy, na náročné využití nestačí, už s rozlišením Full HD klesá ostrost.

DVI je digitální přípojka, která poskytuje o něco kvalitnější přenos obrazu než analogová VGA. Existují dva základní druhy – DVI-D je pouze digitální, zatímco DVI-I zvládne jak analogový, tak digitální signál. Takže můžete do DVI konektoru zapojit přes adaptér signál z běžné VGA přípojky a naopak. Nejvyšší využitelné rozlišení je 2K.

HDMI (High Definition Multimedia Interface) patří k standardu pro digitální přenos videa a zvuku ve vysokém rozlišení a běžně jím jsou osazeny současné televizory, blu-ray a DVD přehrávače či videoherní konzole. Toto rozhraní je schopné přenášet nejen obraz, ale také zvuk, což v případě monitoru využijete jen v případě, že je vybaven vestavěnými reproduktory anebo audio výstupem pro připojení externích reproduktorů. HDMI a DVI jsou vzájemně kompatibilní, pokud použijete adaptér nebo speciální kabel. HDMI zvládá vysoká rozlišení, ve verzích 1.4 a vyšších dokonce i 4K, barevná hloubka je však omezena na 8bitové barvy.

DisplayPort – nejkvalitnější způsob připojení počítače k monitoru, protože podporuje rozlišení přesahující Full HD i 10bitové barvy. Proto je vyhledávaný profesionálními grafiky, ale najdete ho jen u nejlepších a drahých monitorů.

Na monitorech můžete najít i méně používané typy konektorů, jako je Scart, analogové S-video, BNC nebo komponentní a kompozitní konektory, jimiž jsou osazeny například starší i současné televizory či videokamery. Slouží např. pro připojení přehrávače na videokazety nebo rozvodů analogového televizního signálu.

Konektory pro příslušenství a přenos dat
Datové konektory jsou doplňkovou výbavou monitorů, které zvyšují pohodlí a rozšiřují možnosti jeho používání, ale nejsou nutnou součástí výbavy. Mezi nejběžnější patří:
 

USB – v současnosti nejrozšířenější konektor pro připojení flash disků, myší a dalšího příslušenství.

Sluchátka/mikrofon – 3,5mm jack slouží k připojení sluchátek přímo k monitoru, abyste se nemuseli shýbat až k počítači

Optický – slouží pro kvalitní přenos zvuku

Síťový – využívaný nejčastěji pro vzdálenou obsluhu velkoformátových displejů
 

Nadstandardní výbava monitorů

V monitoru se mohou spojovat funkce více zařízení, ale přestože žádná z nich není nutná, zvyšují komfort práce před monitorem, ať už se jedná o jednodušší manipulaci s kabely nebo podporu pro videohovory.

Reproduktory zabudované přímo do monitoru vám pomáhají udržovat na stole pořádek, většinou však nemají výkon ani kvalitu, a proto doporučujeme samostatnou audio-soupravou.

VESA je standardizovaný rozměr pro montáž držáku monitoru, který umožňuje připevnění např. na zeď nebo polohovatelné rameno. To využijete, když pracujete v menším prostoru nebo u malého stolu.

USB hub je rozbočovač, který umožňuje příslušenství, jako jsou myši a klávesnice, připojovat rovnou k monitoru, což řeší problém krátkých kabelů a jejich vedení po stole.

Webkamera se hodí na videohovory, zejména pokud pracujete z domova či komunikujete s přáteli. Nemusíte ji tudíž dokupovat samostatně, navíc její integrací do monitoru vyřešíte i komplikace s jejím připojováním.

TV tuner slouží pro příjem televizního signálu přímo v monitoru a slouží jako náhrada tradičního televizoru.

CI slot (Common Interface) je slot pro vložení karty pro dekódování televizního signálu, který najdete i v televizích.

Krok 6: speciální funkce monitorů

Oči jsou při dlouhodobém sledování monitoru namáhané a poznají tak rozdíl mezi nejlevnějším monitorem a jeho kvalitnějším konkurentem. Dražší modely totiž nabízejí různé funkce pro ochranu zraku nebo vylepšení zobrazení, proto byste tyto parametry neměli opomíjet.

Filtr modrého světla
Modré světlo znamená pro oči větší zátěž než červená nebo zelená, zvláště večer pak může u citlivých lidí způsobovat bolest hlavy, únavu nebo potíže se spánkem. Filtr modrého světla dokáže odstíny modré tlumit, takže pokud na monitor koukáte ve večerních hodinách, budete usínat lépe. Na druhou stranu, na internetu naleznete mnoho bezplatných programů pro snížení intenzity modrého světla, proto není nutné funkci mít přímo v monitoru.
 

FlickerFree
Lidský mozek vnímá i chvění obrazu, které je sice zrakem nepostřehnutelné, ale projeví se na jeho únavě. Monitory s funkcí flicker-free používají vyšší obnovovací frekvenci, takže oči méně zatěžují.
 

Úprava podsvícení
Automatická regulace podsvícení je funkce známá hlavně z telefonů, kde upravuje jas obrazovky podle intenzity okolního osvětlení. U monitorů je princip stejný a pomáhá šetřit energii i zrak.
 

Ochrana proti trhání obrazu
K trhání obrazu dochází, pokud obnovovací frekvence monitoru není násobkem framerate ve hře. Částečně ji řeší softwarově vertikální synchronizace (Vsync), zejména herní monitory však umožňují pokročilejší synchronizaci na hardwarové úrovni mezi obrazovkou a grafickou kartou, např. G-Sync pro grafické karty Nvidia nebo FreeSync.
 

Dotykový displej
Dotykové monitory jsou vybavené vrstvou reagující na kontakt s prsty, proto se hodí jako informační stánky nebo pokladny. Ale pozor, nabízejí se téměř výhradně jako lesklé.

Prohnutá obrazovka
Vertikálně prohnutá obrazovka zmírňuje množství odlesků od monitoru, zároveň oproti plochému monitoru vměstná stejnou úhlopříčku do užšího zorného pole. Výhodou je, že vás vtáhne do děje filmu či hry, avšak neumožňuje pohodlné sledování obsahu ve více lidech.

Úprava náklonu, natočení a výšky
Základní modely monitorů mají obvykle jednu pevnou pozici, kterou maximálně můžete regulovat do výšky. Lepší monitory umožňují obrazovku i naklápět pro ještě lepší přizpůsobení úhlu, což ocení grafici nebo ti, kteří na počítači píšou dlouhé dokumenty.